rugby

Ano, vděční diváci zahrnují mužstvo chválou a díky, konec konců, jak často se podaří porazit mistra republiky! Ale střízlivě nahlédnuto, měla hra kromě skvělých momentů důrazu a tahu jednotlivců a slušné kolektivní spolupráce rojníků i značné slabiny. Neměli bychom na to zapomínat, aby nepřišlo zklamání a nepřízeň diváků. Naprosto není důvod nemluvit o slabinách, byť někteří zřejmě budou říkat, jak ostatně činí vždy, když zazní kritika, že kritika mužstvo láme, deptá, přivádí do deprese.

Nemá význam široce popisovat průběh zápasu – nakonec každý se může na zápas podívat na nově zřízeném videoportálu RC Havířov TV – ale můžeme se podívat na některé klíčové momenty a ozřejmit si, v čem je problém.

Je zřejmé, že mužstvo není vyrovnané, jak by bylo třeba. Je poměrně hluboký rozdíl mezi zadními řadami a rojem. Zatímco prakticky celý zápas držel roj a když bylo zle, zabojoval a dosáhl změny, výraznou útočnou akci zadních řad, úspěšně zakončenou, jsme prakticky neviděli. Neviděli jsme sice úspěšně zakončenou akci, ale na druhé straně zadním řadám nelze upřít, že se podílely na spoustě akcí, kdy udržely míč ve hře, hra se pak přenesla na druhou stranu, kde ji rozvinuli a zakončili rojníci. Z tohoto pohledu by mohlo být jedno, kdo bodoval, ale není to jedno z z hlediska tvorby hry, rozvoje herních situací. Ovšem to, že útočná řada má ze tři utkání a sedmi položených pětek „na triku“ jen jednu jedinou, také o něčem vypovídá.

Z tohoto hlediska má útočná řada slabiny v zakládání protiútoků, zvláště po soupeřových kopech, kdy dlouho trvá zpracování míče, a to hlavně proto, že hráči nereagují na kopy včas, snad nedokážou odhadnout, kam kop poletí, pak se dostávají pod tlak a nemohou míč včas vynést. V útočné fázi má problém v účinném pronikání soupeřovou obranou a hlavně – příliš mnoho přihrávek směřuje na zem nebo za hráče, a to v nadějných situacích, které rozhodují zápasy.

Hlavně však má problém s obranou taktickou i osobní. To, co jsme viděli, bylo tak na úrovni družstva kadetů! Situace, která nastala při Kefurtově pětce zhruba ve 12.minutě utkání je výmluvná – Slavia přenesla trestným kopem z poloviny hřiště hru na naši dvaadvacítku, autové vhazování vyhrála a po rucku šla přihrávka na útokovku Jirmana – toho nikdo účinně neatakoval, naši jen pomalinku naběhli, aby zmenšili útočný prostor soupeři, ale udělali to víc než vlažně a navíc s chybami – dva na jednoho (Tomčík, Šmolka), Marek Kuchařík nevyrovnal řadu, vůbec se do obrany nezapojil a vrchol byl, když Patrik Németh nechal své křídlo Kefurta běžet, protože se naprosto nepochopitelně stáhl k Aleši Klodovi, který ovšem také nebránil, svému protihráči jen sáhl na rameno.

Podobná situace pak nastala ve 26.minutě, kdy po autovém vhazování Jarda Tomčík odkopl jen do hřiště, zadák Slavie Veselý se pokusil o drop, kop byl krátký, ale Jarda Jurka míč nedokázal chytit a udělal předhoz. To se stát může, ale nemůže se stát to, co následovalo po mlýnu Slavie, zadní řady vůbec proti nabíhajícím Slávistům nezasáhly! Žádné složení, sáhnutí na hráče jak při touch ragby, nic víc! A to ještě měla Slavia jednoho hráče v záloze na křídle. A podobná situace se opakovala při další pětce ve 30.minutě. Pravda, Slavisté utekli rojníkům, ale ˇPatrik Németh, který jediný se mohl pokusit mlynáře Slavie zastavit, ani složení nenaznačil. Také čtvrtá pětka Slavie, kterou položil Nešpor, jde na vrub vlažné, neagresivní obraně, kdy se někteří hráči prostě skládání vůbec vyhnuli.

Z hráčů zadních řad zaslouží uznání jen Jarda Tomčík za důležité kopy, obranu měl stejně slabou, jak u ostatní hráči zadních řad. Uznání zaslouží jen Pavel Kozubík za několikeré agresivní napadání, výmluvná byla situace před Havlíčkovou pětkou, kdy spolu s Alešem Klodou účinným napadením zadáků Slavie „zavinil“ závar na jejich pětimetrovce.

Zápas rozhodli rojníci, rozhodli ho tím, čím je náš roj proslulý a také obávaný. Rozhodli nasazením, osobním důrazem a fyzickou výdrží. I oni dělali chyby, někdy scházeli v obranné lajně, zvláště, když se do skrumáže dostali útočníci, někdy ztrácejí v rucku míče, někdy jich zbytečně moc střežilo prostor u seskupení. Ale to vše bohatě nahradili tvrdou osobní obranou, nejen tou pasivní, ale zvláště agresivním napadáním soupeře. Čtyři pětky a bonusový bod jdou na konto skutečně statečných srdcí našich rojníků.

 

 

 

1 Pavel Indrák, 2 Radim Fajkus, 3 Lukáš Macháček, 4 Martin Lištvan, 5 Martin Olšanský, 6 Vlastimil Madry, 7 Martin Duda, 8 Patrik Leroch - 9 Ondřej Kloda, 10 Jaroslav Tomčík - 11 Pavel Kozubík, 12 Aleš Kloda, 13 Jiří Šmolka, 14 Patrik Németh - 15 Jaroslav Jurka

Střídači: 16 Martin Havlíček,  17 Adam Chmiel, 18 Luboš Dýrr, 19 Jiří Hanák ml., 20 Marek Kuchařík, 21 Petr Kozubík, 22 Jiří Hanák st.

Ohlasy: Poděkování a blahopřání Ing. Roman Čmiel - prezident klubu Ještě jednou bych chtěl poblahopřát celému mužstvu ke včerejšímu cennému vítězství nad úřadujícím mistrem Slavií Praha a poděkovat za předvedenou hru s velkou bojovností a touhou po vítězství. Jsem přesvědčen o tom, že se tento zápas všem divákům líbil a byl nejlepší pozvánkou na příští sobotu, kdy hrajete velmi těžký zápas ze Spartou Praha. Držím Vám palce a věřím, že včerejší vítězství bude ten nejlepší psychický impuls pro dosažení našeho společného cíle, což je účast v TOP 6!   Poděkování divákům Jarda Tomčík  chtěl bych poděkovat našim divákům za skvělou podporu při zápase.velmi mile jste mě překvapili a ukázali jste že máme ty nej nej fanoušky v republice . ještě jednou děkuji a doufám že vám budeme dělat radost ikdyž se nám nebude dařit.   Gratulace Farlitek Gratuluji k vítěznému zápasu se Slávií. Byl to opravdu zápas kde rozhodlo nasazení a HRA SRDCEM, za to bych chtěl klukům poděkovat. Opravdu,už dlouho jsem neviděl naše kluky hrát s takovou touhou po výhře. HOŠI DÍKY !